U NÁS ZA HUMNY | HOTELY SRNÍ, Šumava

Turisté při své cestě za poznáním mohou navštívit na Čeňkově Pile 650 m/m soutoky řek Vydry a Křemelné a současně se seznámit s funkcí vodní elektrárny. V obci Srní 850 m/m je možnost poznat zbytky šumavské architektury, je zde 200 let starý kostel zasvěcený Nejsvatější trojici. Cestu na Modravu si lze zpříjemnit cestou podél Vchýnicko – Tetovského plavebního kanálu, kde je i naučná stezka NPŠ. Tento zážitek lze absolvovat pěšky nebo na kole. V zimě část plavebního kanálu slouží jako upravená běžkařská trasa a je zde udržovaný známý srnský běžkařský okruh. Při řece Vydře je známý autokempig Antýgl, původní královácký dvorec, dnes je zapsán jako kulturní památka. Obec Modrava se nachází na soutoku tří potoků Filipohuťského, Roklanského a Modravského v 950 m/m. Je rovněž známým střediskem turistiky, jsou zde kvalitní hotely a možnosti ubytování v penziónech. Dříve to bývala dřevařská osada, známa svou pilou na zpracování rezonančního dřeva. K Modravě patří o Filipova huť 1100 m/m. V zimě je zde dostatek sněhu a je tím pádem je oblast zárukou kvalitní zimní dovolené. Modrava je proslavená svými 3 615 ha horských rašelinišť, která jsou částečně zpřístupněna. Za návštěvu určitě stojí Tříjezerní slať. Putování podél Modravského potoka do údolí Březíku, návštěva bývalé fořtovny 1150 m/m s pohledem na hraniční horu Luzný a procházkou po zážitkové trase v nově se rodícím lese, uschlého po kůrovcové kalamitě jistě patří k neobyčejným zážitkům každého turisty. Život a krásy přírody nám z tohoto území před více jak 100 lety krásně popsal spisovatel Karel Klostermann v románech Ze světa lesních samot a V ráji šumavském. Přijďte i Vy poznat tu pravou Šumavu.

 

Poledník

Významný vrchol (1315 m n.m), také Polední hora, něm. Mittagsberg. V poválečném období ležel v hraničním pásmu a byl nepřístupný. Rozsáhlý vojenský objekt na vrcholu mj. sloužil k radiovému odposlechu, po roce 1989 byl částečně zbořen a celá lokalita upravena pro turistické účely (také kiosek). V roce 1998 byla otevřena věž, přestavěná na rozhlednu. Vynikající výhledy na nejvyšší vrcholky Šumavy, např. na Ostrý, Jezerní horu, Pancíř, Boubín, Sokol, Luzný, Roklan, Velký Javor atd.

Prášilské jezero

Ve výšce 1080 m n.m. na východních svazích Poledníku. Stejně jako ostatní šumavská jezera vzniklo působením ledovce. Nad jezerem typická stěna vysoká 150 m se skalními útvary (sruby, kamenná moře), hráz tvoří 9 m vysoká moréna. Rozloha 3,72 ha, největší hloubka 14,9 m. Na hrázi pomníček připomínající studenta Ottokara Kareise, který v roce 1927 v jezeře utonul. Jezero bylo opět zpřístupněno až po roce 1989. Na kole lze dojet pouze k odpočívadlu pod jezerem. Další výstup výhradně pěšky !

Březník

Něm. Pürstling, dějiště románu Karla Klostermanna "Ze světa lesních samot". Historická hájenka byla obydlena do roku 1951, pak sloužila Pohraniční stráži. Od 70. let pustla, zachránila ji rekonstrukce financovaná národním parkem. Od 2003 je tu umístěna spisovatelova expozice a také sezónní občerstvení. V sousedství byla zřízena naučná stezka Suchým lesem věnovaná kůrovcové kalamitě. V roce byla 2005 otevřena 4,5 km dlouhá stezka Proměna horské smrčiny, v podstatě o tomtéž s důrazem na samoobnovovací schopnosti lesa. Za "zážitkovou" mohou trasu považovat pouze takoví návštěvníci, kteří nikdy před tím neviděli uschlý les a náletové stromky.

Vchynicko-Tetovský kanál

Umělá stoka (podobně jako Schwarzenberský kanál) sloužila ke splavování dřeva z těžce dostupných horských lokalit a zlevnila dopravu dřeva do vnitrozemí. Technická památka. Kanál byl vybudován 1799-1801 podle projektu Josefa Rosenauera. Obchází balvanité řečiště Vydry v okolí Antýglu až po Čeňkovu Pilu, které bylo pro plavení dřeva nevhodné. Kanál začíná zhruba 2 km od Modravy u bývalé osady Vchynice-Tetov (Chinitz-Tettau) u hradlového mostu přes Vydru (tzv. rechle), který plavené dřevo směroval do stoky. Zpočátku vede souběžně s Vydrou až nad bývalý dvorec Antýgl (později zájezdní hostinec, dnes autocamp), pak se obrací k Rokytě a kolem Kostelního vrchu k osadě Mechov (Mosau). Dál pokračuje pod Spálený vrch a končí v Křemelné. K plavení dřeva byl využíván až do roku 1958, i když jen po Rokytu. Celková délka kanálu je 14,4 km, výškový rozdíl 190 m, koryto je až 5 m široké, obložené kamennými deskami nebo vyzděné. Zachovalo se několik původních mostků s kamennou klenbou. Úsek kanálu od Rechlí po Mosau je od roku 1939 využíván jako přivaděč vody, pokračující potrubím do akumulační nádrže u Srní a do elektrárny na Čeňkově Pile. Projekt využití kanálu pro energetické účely vypracoval Ing. Karel Kosek. Po celé délce kanálu vede pohodlná cesta (asfalt, štěrk), na Rokytě je možné zajet ke středisku národního parku, prohlédnout si geologickou expozici a pokračovat dál.

Tříjezerní slať

Vrchovištní rašeliniště o rozloze 5 ha v nadmořské výšce 1062 m n. m. Leží zhruba 3 km severozápadně od Modravy, pojmenováno podle 3 rašelinných jezírek, z nichž největší má plochu 7 arů a je přes 2 m hluboké. Slať je porostlá keřovitou formou borovice bahenní, několika druhy rašeliníků, lišejníků, mechů a dalšími typickými rostlinami (např. rosnatka okrouhlolistá aj.) Po povalovém chodníku vede asi 200 m dlouhá naučná stezka, která byla zřízena v roce 1978.

Vycházka divočinou - údolí Křemelné

Pořádají průvodci vyškolení Národním parkem Šumava - jde o placenou službu v předem určených termínech (Termíny: neděle 7.6., 21.6., 5.7., 19.7., 2.8., 16.8., 30.8., 13.9., 27.9., 11.10., 25.10).

Rezervace a více na http://www.npsumava.cz/cz/1081/sekce/pruvodci-divocinou-2012/

Délka: cca 13 km

Popis: Srní - Vchynicko-Tetovský kanál - kaňon Křemelné - zpět do Srní
Fyzická náročnost: VYSOKÁ, prudké klesání (2 km, výškový rozdíl 175 m), chůze po kamenech, nezpevněná pěšina, přelézání padlých kmenů a vývratů, prudké stoupání (2 km, 230 m převýšení).
Počet účastníků - maximálně 11 osob.

Praktické informace
Termíny: čtvrtek 9.6., 23.6., 7.7., 21.7., 4.8., 18.8., 1.9., 15.9., 29.9., 13.10., 27.10.
Cena: 300 Kč/os.
Začátek - Mechov u Srní (parkoviště) v 9:00 hod
Konec - Mechov u Srní do cca 16:00
Čas celkem 6 - 7 hodin

Vybavení s sebou: pevná obuv s protiskluznou podrážkou, vhodné oblečení (Vycházka se koná za každého počasí!), pití a jídlo (celodenní výlet!), případně turistická hůl, repelent, fotoaparát.
Vycházka se koná za každého počasí!  Účast na vycházce je na vlastní nebezpečí.